aingraphy

#mounT

Předmluva

Na počátku mé cesty stála dvojnásobně exponovaná středoformátová analogová fotografie dívky v bílých šatech bloudící v závoji temného lesa, kterou jsem shodou okolností nalezl před lety na internetu. V duchu hesla slavného českého cestovatele Miroslava Zikmunda: „Život je přesným součtem všech náhod,“ jal jsem se pátrat po jejím původu.


Byla pořízena Holgou 120N, chatrným fotoaparátem vyrobeným z kusů plastu a hliníku se schopností vyprávět ty nejúžasnější příběhy. Propadl jsem jejímu kouzlu a za pár dní již visela na mém rameni. Za mnoho let tvůrčí činnosti řady vynikajících fotografů se stala jedním ze symbolů zcela unikátního uměleckého směru zvaným lomografie. Lomografie se oprošťuje od veškerých technických aspektů fotografie a zaměřuje se na její samotnou podstatu. Atmosféru, schopnosti promlouvat beze slov, transformaci čehosi jemného, nehmotného v neměnné a trvalé.


Již od ranného mládí mě provází silný vztah k umění, k mým nejintenzivnějším dětským vzpomínkám patří pozorování Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem protínajícím tmu nočního pokoje prostřednictví televizoru rodinného domu. V dospělosti především existenciální, metafyzická, dramatická tvorba autorů jako Andrej Tarkovský, Béla Tarr nebo František Vláčil. Jejich cit pro kompozici, lyričnost a obrazová bohatost zásadně ovlivnila mé kulturní vnímání světa.


Jako mnozí z Vás, jsem úzce spjat s osudem Krušných hor, jejich vzestupy a pády mě provázejí při mém putování takřka na každém kroku. Staly se zcela formativním prostředím, utvářejíc můj vztah k prostoru, minulosti, přítomnosti a budoucnosti této mnohdy opomíjené západní periferie České republiky v Karlovarském kraji. Rozhodl jsem se proto dokumentovat jejich příběhy a zasazovat je do širšího kontextu ve snaze přiblížit se vytvoření plastického obrazu života bývalých Sudet.


V současnosti již používám primárně celou řadu digitálních fotoaparátů s cílem návratu ke kořenům analogové fotografie. Spojením místa provenience mých montánních snímků a lomografie přirozeně vznikla mountaingraphy.



Děkuji za Vaši přízeň, doufám, že se setkáme na některé z mých vernisáží.


S úctou,


Martin Ziegler


Foreword

At the beginning of my journey, there stood a double-exposed, middle-format analogous photography of girl clothed in white dress and wandering in a dark wood curtain, that I accidentally found on the Internet a few years ago.


It was taken by the Holga 120N, a shaky photo camera made of pieces of plastic and aluminum with the ability to tell the most exciting stories. I fell in love with its magic and in a few days, it was already hanging on my shoulder. After many years of artistic creation by several exceptional photographers, it has become a symbol of a unique artistic style called Lomography. It frees itself from all technical aspects of photography and focuses on its sole substance. An atmosphere, an ability to tell the story without speaking, a transformation of something gentle and intangible into something unchangeable and permanent.


Ever since my young age, I have been accompanied by a strong bond to art. My most intensive childhood memories are related to watching Foman’s ‘One Flew Over the Cuckoo’s Nest’ crossing the darkness of our family house’s room at night through the TV screen. As an adult, I was attracted by the existential, metaphysical, and dramatic creation of Andrei Tarkovsky, Bela Tarr, and František Vláčil. Their sense of composition, lyricism, and pictural richness fundamentally influenced my cultural understanding of the world.


As many of you, I am also closely connected to the destiny of the Ore Mountains, their rises and falls accompany me on almost every step of my journey. They have become a fully formatting environment, constituting my relationship with space, history, present times, and future of this often overlooked western periphery of the Czech Republic in the Carlsbad region. I have, therefore, decided to map their stories and set them into a broader context to approach the creation of a plastic picture of life in former Sudetenland.


Nowadays, I already mainly use a broad range of digital cameras, aiming to get back to the roots of analogous photography. By connecting the place of provenience of my mountainous pictures with Lomography, the so-called mountaingraphy is naturally created.


Thank you for your attention, I hope we will meet at one of my exhibitions.


Yours sincerely,


Martin Ziegler



landscape

krajina

Mé snímky mají jednoho společného geografického jmenovatele, Krušné hory. Jejich štíty jsou opředeny nepřeberným množstvím bájí a legend, během toulek v prostorách úzkých cest rašelinišť lemovaných bujnými vřesy se člověk snadno zasní a ztratí pojem o čase.


Může narazit na Meluzínu, křehkou vílu s dlouhými kaštanovými kadeřemi a hadím ocasem místo nohou, žalostně kvílející v mrazivých nocích na skalnatých vrcholcích hor. Paní větru, prvku, který je mi v zdejší přírodě nejmilejší, vlévá života do zkřehlých konečků prstů poutníků, pohrává si s prameny vlasů dívek a fouká do zad, když zrovna dojdou síly.


Husté ranní mlhy jsou zas přisuzovány Marcebile, patronce našich hor, které v šestnáctém století zavraždil rytíř Kuno manžela, s hrůzou utekla do lesů a uchýlila se do podzemí. Od těchto dob hledí s nelibostí na ozbrojené a neurvalé mužské návštěvníky. Jelikož žije v osamocení, nejvíce ze všeho jí zajímají historky pocestných, kdo si nepřeje vykládat, se zlou se potáže, ochotným vypravěčům však může ukázat cesty k šťavnatému lesnímu ovoci ci dokonce zlepšit počasí.


Rozsáhlou důlní sít obývají drobní skřítci střežící nerostné bohatství, v korunách stromů obratně pobíhají divé ženy toužící po čerstvém chlebu z domácností. Zlověstné lesní přízraky, Bílá paní, duch Berggeist varující horníky před závaly horniny a mnoho dalších bytostí. Možná se při čtení těchto řádků lehce pousmějete, na každý pád má však Krušnohoří magickou, nezaměnitelnou atmosféru.

Pohraniční horské pásmo leží v západní části České republiky a východní části Německa. Jeho historie sahá hluboko do minulosti a odráží bohaté kulturní a hospodářské dědictví našeho regionu. Skutečný rozkvět začíná v době středověku, zejména s nástupem těžby stříbra a dalších Kovů. Zpracování rud se stalo základem místní ekonomiky a vytvořilo z Krušných hor důležité centrum hornictví v Evropě. V 19. století začal průmyslový rozvoj oblasti, zejména v oblasti těžby uhlí a průmyslové výroby.


20. století se stalo celosvětovým symbolem vzestupů i pádů, nejinak tomu bylo v Krušnohoří. První světová válka a následná hospodářská krize způsobila útlum v průmyslové produkci. Po druhé světové válce proběhlo vysídlení původních německých obyvatel, přičemž mnozí z nich sympatizovali s národními socialisty. Region stal součástí východního bloku, osiřel, vykořenil, staré horské vísky a historické pamětihodnosti byly hromadně likvidovány komunistickým režimem, v uranových dolech těžili rudu političtí vězni, pobývali přitom v krutých podmínkách bolševických lágrů a betonových korekcí. Krajina, zatížena tímto děsivým dědictvím se dodnes zcela nezotavila. Stále lze nalézt kamenné destrukce budov, sklepení, němé svědky pokřivené příkořím v podobě ovocných stromů a zablácené keramické střepy ukryté v půdě.


Krušné hory jsou varovným vztyčeným prstem doby, mementem pohnuté historie a významného kulturního dědictví. Doufejme, že doby, kdy byly lesy zjizveny kyselými dešti a zločineckou politikou komunistické strany jsou snad nadobro minulostí.


landscape

My images have one common graphic denominator – the Ore Mountains. Their peaks are accompanied by an immeasurable amount of myths and legends. While wandering through narrow paths of a peat bog surrounded by deep woods, one can easily dive deep into one’s dreams and lose the sense of time.


He can easily bump into a Howling Wind, a fragile fairy with long auburn hair and a snake tail instead of legs, wailing in sorrow during the cold nights at the rocky tops of the mountains. The Lady of the Wind, an element that is the closest to my heart in this natural environment, pours life into the chilled fingers of wanderers, plays with the hair strands of young girls, and blows to the back when one is running out of strength.


husband was murdered by Kuno, the knight, in the 16th century. After that, she was terrified, ran to the woods, and took shelter in the underground. She has been looking with disgust at the armed and poor-behaved male visitors ever since. As she lives in loneliness, she is above all interested in the stories of pilgrims – those, who are not willing to tell, are punished, however, keen storytellers can be shown the way to the juicy berries or they can experience better weather.


The vast network of mines is inhabited by little elves/imps guarding the mineral wealth, in the tree crowns/tops, the wild women are nimbly running, longing for the fresh bread from the households. Evil forest ghosts, the White Lady, and the Berggeist ghost warn the miners against cave-ins and many other creatures. You might be slightly laughing while reading these lines, however, like it or not, the Ore Mountains have their magical, distinctive atmosphere.



The border mountain range is situated in the western part of the Czech Republic and the eastern part of Germany. The true blooming starts in the Middle Ages, with the onset of silver and other iron mining. Metal processing became the bread and butter of the local economy and turned the Ore Mountains into an important European center of mining. The industrial development of the region started in the 19th century, focused predominantly on coal mining and industrial production.


The 20th century became the world symbol for rises and falls and the Ore Mountains were no exception. The 1st World War and the subsequent economic crises caused the fall in industrial production. After the 2nd World War, the displacement of the native German inhabitants took place, as many of them sympathized with national socialists.


The region became a part of the Eastern Bloc, was abandoned, and lost its roots, the old mountain villages and historical sights were liquidated in masse by the communist regime. In the uranium mines, the political prisoners were mining, spending their time in harsh conditions of Bolshevik camps and concrete corrections. The landscape, burdened by this scary heritage has not healed until now. One can still find the rocky constructions of the buildings, cellars, the muted witnesses distorted by injustice and pain in the form of the fruit trees and of the ceramic shards hidden in the ground.


The Ore Mountains are the warning finger of that time, the memento of the moved history and important cultural heritage. Let us hope that times, when the woods were scared by acid rains and by the criminal politics of the communist party, are history for good.

humans

Past exhibitions 2024

Group


4. 5. 2024 Galerie umění a muzeum Vondráčkova továrna - Umění nás spojuje

upcoming exhibitions 2024

Group


22. 6. 2024 Rokycanské Koryto


INDIVIDUAL


4. 9.- 4. 11. 2024 Krajská knihovna Karlovy Vary


Simple Instagram Icon
facebook icon vector

© all rights reserved

martinziegler91@icloud.com

For proofreading and translation of the texts I thank my great friend Mgr. Jan Železný.